Ale ano, jen si to přiznejme, saháme po něm, kdykoli to jen trochu lze. I každému víceméně ledabylému ležernímu outiftu propůjčí kýženou eleganci, stačí když všechnu práci necháte na něm - a to ani nemusí jít o prvoplánově výrazný kousek. Hýčkáme si ho pro jeho snadnou kombinovatelnost a praktičnost - minimálně původní trenčkot byl zaručeně nepromokavý. Materiály i střihy se liší, a jelikož je zrovna tento univerzální kousek dobrou investicí, nebojte se trochu připlatit za pořádnou kvalitu. Při výběru vemte v potaz nejen prostředí ve kterém žijete, ale například také své vlastní proporce - klasický trenčkot býval dlouhý ke kolenům, pokud jste ale spíš drobnější, nižší postavy, využijte dnešní široké nabídky a sáhněte raději po kratší verzi, ve které si nebudete připadat ztracená jak v tátově kabátu. Zvlášť u mladých dívek a žen je obecně délka do půli stehen oblíbenější; většinou čím delší zvolíte, tím formálněji bude kabát působit.
Pane, ano, pane.
Máte už ve skříni taky jeden takový, co Vám říká pane? Berete ho už jako samozřejmost a nezbytnost každého člověka současnosti? Trenčkoty s námi ale nebyly od jakživa a také nebyly pro každého. Pátrali bychom-li po samotném prapůvodu dnes již populárního trenčkotu (odvozeno z anglického Trench coat, trench = zákop, coat = kabát), slušivému svršku, vybavenému zapínáním na knoflíky a ve většině případech možností stažení v pase, natahovaly bychom své zvídavé pomyslné krky až do poloviny 19. století, kdy jimi firma Aquascutum vystrojila vojáky v Krymské válce. Za těchto dob, a dokonce ještě na začátku 20. století a v průběhu obou světových válek, byly tedy známy jako praktická nepromokavá svrchní vrstva, sloužící tehdy pánům důstojníkům - jakožto o prvních se mluví především o těch britských, avšak za nedlouho se jím nechali unést i jiní. Právě mezi britské vojáky nakráčel v trenčkotu Thomas Burberry (v roce 1901) a jsou tací, kteří mu a jeho dnes již známé high end značce přisuzují “vynález” tohoto kousku oděvu. Ačkoliv je doložitelné, že nebyl tak docela tou první vlaštovkou, je docela jisté, že právě on mu dopomohl k jeho dnešní slávě. Už v meziválečném období se však trenčkot proplížil mezi obyčejné smrtelníky - i u civilistů se stával stále oblíbenější a častější součástí šatníku. A ikdyž se s časem změnilo mnohé, trenčkoty s námi věrně zůstaly dodnes.
Řadový voják?
Není to možná v módních záležitostech zvykem, ale začněmě u pánů! Však právě pro ně byl tento úchvatný skvost prvotně určený - i když co v tom tehdejším mužském světě nebylo? Pánové i v dnešní době většinou dávají přednost klasickému původnímu stylu - jednoduchý, bez příkras a zdobení, s knoflíky vyrovnanými ve dvou řadách jako poslušní vojáci a tuhou stuhou v pase, na níž se utáhne ledabylý uzel (v modernějším provedením ho dnes může nahradit masivní přezka). Co se týče barevného provedení, dávají rozhodně přednost neutrálním barvám. Černá, popelavá, námořnická modrá, béžová a barva slonovinové kosti u pánů vedou. A pravda je, že dobře dělají, s takovou volbou neurazí, ale za to nadchnou!
Připoutejte se, prosím!
Nebo raději upoutejte, dámy. Co? Pozornost každého kolem! S trenčkotem naštěstí téměř nemůžete šlápnout vedle, ale to neznamená, že byste neměla vybírat pečlivě. V posledních trendech se rozhodně nejčastěji objevuje velmi čistý, strohý, až geometrický střih bez zvýrazněného pasu, který působí lehce oversized - ale stále neztrácející ženskost. Tento střih má v sobě jistý nádech high end módy a hodí se do momentálního minimalistického rozpoložení, které vládne světu. Obecně je ale mezi ženami napříč různými věkovými kategoriemi i typy postavy nejoblíbenější střih o něco nenápadnější. Obyčejně končí jen kousek nad koleny, má knoflíky v typických dvou řadách, klopy nijak nápadné, ani zbytečně velké, bez přehnaně vyztužených ramen. Ale tím nejoblíbenějším prvkem je nejspíš zdůraznění pasu - figura “přesýpacích hodin” je pořád v kurzu a je ztělesněním ženskosti, tak se pořádně připoutejte. Ohledně barev a vzorů jsou ženy rozhodně odvážnější, nebojí se ani křiklavých odstínů či romantických puntíků.